Bylinkový šok - úryvek
V lese hezky zeleném, že lidské oči tomu nevěří. Na strmém kopci, z něhož lesní mravence bolely dva dny nohy. Prostě v horách na severu, byl vzduch neuvěřitelně čistý. Myslel jsem si nějakou dobu, že je vyčištěný přístrojem z televizní reklamy, ale ne, je čistý díky těm ukrutně zeleným lesům.
Uprostřed hor byl palouk, takové místo placaté a holé, prostě rovinka s trávou.
Ještě pořád si to neumíte představit? Tak dobře, představte si kus louky, který vypadá jako obrovský tablet , na kterém vlají stvoly trávy a spousta horských bylinek.
Na palouku se občas, nejčastěji za mlhavých rán a tichých podvečerů, objevoval středně velký, trochu kostrbatý, nerovný, nepravidelný tvor.
V posledních stoletích ho najisto potkalo a vidělo několik poutníků, byli pak hrozně vyděšení a nikdo v hospodě jim nechtěl věřit, co viděli. Přesné záznamy o strašidle si nějakou dobu na účtenkách vedl hospodský Šláftruňk. O strašidle mu nad rumem blábolili tři pouťoví prodavači, dva zbloudilí vojáci a jeden alkoholik, který si kupodivu zážitek se strašidlem pamatoval ještě i následující den.
V posledním desetiletí s jistotou zahlédli a popsali strašidlo dva cyklisti – asi to byli pomalí začátečníci.
Odborníci odhadují, že svědectví cyklistů by mohlo být víc. Ale oni cyklisti většinou jedou hrozně rychle a po přírodě moc nekoukají, aby nenabourali, protože hlavní je hltat přes GPSku kilometry a ne se koukat kolem sebe po strašidlech, to pak hned vjedete do výmolu a spadnete… A ještě dostanete od tatínka , že chytáte lelky kolem a nedáváte pozor na cestu.
Celou pohádku si můžete přečíst níže
Pohádku zobrazíte kliknutím na odkaz, dílo je ve formátu PDF, ze kterého se dá zdarma stáhnout. Nezapomeňte ochutnat Šokův koláč, recept je na konci díla.